Novověká evangelizace Číny: teorie františkánské misie
Marie Curie Skłodowská Individual Fellowship
výzva: H2020-MSCA-IF-2019, číslo projektu: 892795
Projekt
Tento projekt se zaměřuje na evangelizační strategii františkánů v Číně během 17. století. Jeho cílem není přispět k historiografii působení toho řádu v Zemi středu, ale spíše zkoumání konfrontace specifického františkánského pojetí zbožnosti s osobitou kulturou tohoto impéria a jeho náboženskými a duchovními tradicemi. V širší perspektivě se jedná o analýzu toho, jak chápání (pro evropské myšlení naprosto cizí) čínské kultury ovlivňuje to, jak k této kultuře misionáři přistupují a jakým způsobem se jí snaží přizpůsobit v rámci evangelizace, tedy v rámci snah předat jí křesťanské poselství a s ním i možnost spásy.
Projekt vychází z interdisciplinárního přístupu, který kombinuje filologii, literární teorii a srovnávací literaturu, a kulturní historii. Dokumentačně je vystavěn na raně novověkých textech, které jsou psány v románských jazycích (španělština, portugalština, italština) a v latině, protože prakticky všichni katoličtí misionáři pocházejí v 17. století z románské kulturní oblasti. Projekt je také odrazem zájmu o raně novověký kulturní dialog mezi Východem a Západem a o tzv. transkulturní překlad, a v neposlední řadě také o čínskou kulturu a jazyk. Je motivován i snahou přispět k poznání procesu evangelizace, která se ve španělsky a portugalsky mluvících zemích specializuje primárně na oblast tzv. Západních Indií (tedy Latinskou Ameriku v dobovém novověkém pojmenování).
Řešitelka
Iveta Nakládalová je absolventkou oborů španělská, hispanoamerická a italská filologie na UK v Praze, a doktorského studia ve Srovnávací literatuře a literární teorii na Universidad Autónoma de Barcelona. Zaměřuje se na dva hlavní výzkumné směry: 1. raně novověkou kulturní historii v Evropě, v jejímž rámci se věnovala teoretickému konceptu četby, raně novověkému encyklopedismu, tzv. artes excerpendi, tedy traktátům převážně ze 17. století, které popisují procesy získávání a uspořádávání vědění, a raně novověké teorii knižní cenzury. 2. kulturnímu dialogu mezi Východem a Západem; zde zkoumá utváření evropského obrazu Číny a Orientu obecně v 17. století, a evangelizační strategie františkánů a jezuitů v Číně a Japonsku ve stejném období.
Workshop
Mezinárodní Workshop na téma Mučednictví a novověké křesťanské misie Ut sanguis martyrum sit semen christianorum: Martyrdom in Early modern Christian missions in Asia. UPOL, 1. a 2. června 2022
V rámci projektu proběhl v červnu 2022 na UPOL mezinárodní workshop “Ut sanguis martyrum sit semen christianorum: Mučednictví a novověké křesťanské misie v Asii“, jehož cílem bylo setkání světových odborníků na téma, kterému byla ve specifickém kontextu novověkých evangelizačních misií v Asii věnována zatím jenom velmi omezená pozornost. To je poměrně paradoxní, protože mučednictví -které křesťanství chápe jako následování Krista v jeho utrpení a jeho smrti- obecně představuje velmi komplexní fenomén, který je neodmyslitelně spjatý s evangelizačními snahami, protože Apoštolát mezi „bezvěrci“ je v raném novověku vnímán jako šíření víry ve stopách Kristových učedníků.
Z tohoto hlediska je mučednictví neoddělitelnou součástí misiologie (tedy nauky o evangelizaci) a novověkého obrazu misijní činnosti. To je možné pozorovat nejen v teoretické, tedy misiologické a teologické rovině, ale i v každodenní realitě misií: misionářské zprávy a dopisy často popisují těžká strádání, pronásledování a často i hrdinskou smrt ve jménu Boží slávy. Také takzvané indipetae, tedy dopisy adresované představeným, ve kterých se jezuité dožadují vyslání na misie v Indiích, jsou naplněny touhou po mučednictví a smrti ve jménu Krista.
Cílem workshopu bylo zkoumání novověkého konceptu mučednictví z co nejširší perspektivy, která zahrnuje hlediska historická a literární, ale i antropologická, teologická nebo ikonografická.
• Program
• Poster
Výstava
Jedním z problémů, kterých se tento projekt dotýká, je novověký obraz Číny a Japonska (a potažmo Orientu obecně) vytvářený, v 16. a 17. století (kromě několika cestovatelů a obchodníků) hlavně křesťanskými misionáři ve zprávách, kronikách a korespondenci adresované evropským spolubratřím. Jak misionáři charakterizují daleké kraje na Dálném východě? Co je pro ně nejzajímavější? Jak chápou tyto v mnoha směrech (nejen geograficky, ale i kulturně a nábožensky) naprosto rozdílné a často nepochopitelné nové světy, a jak tuto zkušenost zprostředkovávají evropským čtenářům? Jakým způsobem se spolu střetává přímá zkušenost misionáře s často fantazijní představou o Orientu, která se v Evropě utvářela už od středověku?
Tento obraz a představa, spolu s fantazijním mýtem Číny a Japonska je základní tematickou linku výstavy. Jejím cílem bylo představit výběr z publikací ve fondech Vědecké knihovny v Olomouci, které přispěly k utváření obrazu Číny a Japonska v době, která je pro západní vnímání Dálného východu rozhodující, tedy během 17. století. Chtěla jsem také upozornit na málo známý fakt, že Vědecká knihovna v Olomouci má ve svých fondech překvapivě mnoho tisků ze 16. a 17. století, které se věnují právě Japonsku a Číně. To je důsledkem toho, že základ historického knižního fondu VKOL tvoří knihovna jezuitské koleje, založené v Olomouci v roce 1566. A byl to právě řád Tovaryšstva Ježíšova, kdo významně přispěl k evangelizaci Japonska a Říše středu, a jezuitské zprávy patří mezi nejvýznamnější zdroje evropského vnímání „Východních Indií“.
Katalog
Součástí výstavy je i rozsáhlý katalog, který představuje vystavené staré texty a zamýšlí se nad obrazem nových světů, který tyto tisky pomáhají utvářet, a také nad otázkou subjektivity a objektivity tohoto obrazu. Nahlíží na představu Číny a Japonska perspektivou Jinakosti, tedy prostřednictvím vztahu mezi Já a Tím Druhým, kdy Já představuje to známé, „domácí“ a uchopitelné, zatímco Ten Druhý zastupuje vše nepoznané, cizí a často nesrozumitelné. Tento pohled je zásadní, protože nám umožňuje pochopit, že to, jak vnímáme Toho Druhého, není nikdy objektivním obrazem reality, ale je vždy určováno především tím, jací jsme my sami. To považuji za základní poznatek, který je nesmírně důležitý i pro naše globalizované 21. století, kdy se na každém kroku setkáváme s Tím Druhým, který je často nejen neznámý, ale i nepochopitelný a vyvolává strach.
Katalog se tento obraz nových světů zachytit nejen v tom, jak se utvářel diskurzivně nebo textově, tedy v psaných dokumentech, ale věnuje se také tomu, jak byl utvářen ikonograficky, tedy na dobových ilustracích a rytinách. I zde je možné vysledovat neustále prolínání faktické reality s fantazií, exotickou představou a tajuplným snem o magickém Orientu. Ráda bych zdůraznila, že tato novověká představa je – ať už ve své textové (diskurzivní) nebo vizuální podobě – základem celého dalšího evropského nebo vůbec západního vnímání Dálného východu. Je rozhodující pro tzv. „koloniální“ obraz, který se utvářel v rámci postupné kolonizace východní Asie západními impérii na konci 18. a během 19. století. A je do velké míry určující i pro nás, Evropany 21. století. I pro nás je projekce sebe sama do Toho Druhého přirozeným jevem, je ale dobré si ji uvědomit, aby Ten Druhý nebyl pro nás jenom tím, co sami chceme vidět, ale abychom ho byli schopni alespoň nakrátko zahlédnout v jeho autentičnosti a osobitosti.
Nakládalová, I. (2023). Nové světy. Dálný východ v evropské kultuře raného novověku. Research Library Olomouc.
Konference
Dílčí výsledky projektu byly prezentovány na následujících konferencích:
- 24th biennial conference of the European Association for Chinese Studies (EACS)
UPOL, Olomouc, 24.-27. srpna 2022
https://eacs.upol.cz/
- International Workshop Caute lege: lectura y escrúpulo en la Primera Edad Moderna
Colegio de España, Paříž, 22.-23. září 2022
Seminario de Estudios sobre el Renacimiento (UAB) a Centre de Recherche sur l’Espagne des XVIe et XVIIe siècles (Sorbonne Nouvelle)
https://sr.uab.cat/workshop-caute-lege-lectura-y-escrupulo-en-la-primera-edad-moderna-22-y-23-de-septiembre-de-2022/
- International Workshop Devoción y disenso en la Monarquía hispánica durante la primera modernidad
29.-30. září 2022, Instituto de Estudios Medievales y Renacentistas y de Humanidades Digitales, Universidad de Salamanca, Španělsko
https://sr.uab.cat/devocion-y-disenso-en-la-monarquia-hispanica-durante-la-temprana-modernidad-coloquio-internacional-de-investigacion-29-30-de-septiembre-de-2022/
- Ecclesiastical History Society Summer Conference 2022-23: “The Church and Hypocrisy¨
York, Velká Británie
19.-21. července 2022
https://networks.h-net.org/node/73374/announcements/9945108/ecclesiastical-history-society-summer-conference-2022-church
Dále jsem se zúčastnila i několika dalších konferencí a vědeckých setkání, na kterých jsem mluvila o svých zkušenostech s projektem:
- MSCA Fostering Balanced Mobility Flows in Europe
Online conference 2021, Slovenia, Ljubljana, 15.-16. listopadu 2021
https://msca21.eu/
- Jornadas de investigación del Seminario de Estudios sobre el Renacimiento
online, 1. února 2022